Olympijské medaile, které získaly nejlepší sportovci ve Vancouveru v roce 2010, nejsou jen zlaté, stříbrné a bronzové, ale také zelené. Na jejich výrobu byly totiž použity drahé kovy vytěžené z vyřazené elektroniky. Sportovci si z olympijských her 2010 odnesli celkem 1 014 medailí (615 olympijských a 399 paralympijských). Při hmotnosti 500 až 576 gramů je to dohromady zhruba 500 kg drahých kovů. Kvůli speciálnímu a komplikovanému způsobu ražby medailí však bylo potřeba dodat drahých kovů mnohem více.

Výroba elektrických a elektronických zařízení je materiálově velmi náročná. Současná moderní elektronika je materiálově velice různorodá, může obsahovat až 60 druhů různých materiálů. Mezi drahé a environmentálně nejnáročnější materiály patří kovy, jako je zlato, stříbro, palladium, platina, měď, cín nebo antimon. Spotřeba těchto kovů na výrobu elektroniky je z pohledu celosvětové těžby významná. Například celosvětová těžba mědi v roce 2007 byla 16 miliónů tun, přičemž 4,5 miliónů tun bylo použito na výrobu elektroniky, což je 28 %. Ještě větší podíl na celosvětové těžbě mají antimon (50%), cín (58%) nebo indium (79%).

Současné technologie moderní recyklace jsou velice vyspělé. Sofistikovanými postupy lze získat celou řadu materiálů k výrobě nových produktů. Samozřejmě, že téměř nikdy nedochází k tomu, že by se recyklací dalo získat 100% daného materiálu zpět. U kovů je toto procento velice vysoké. Recyklace kovů má ještě jednu obrovskou výhodu a to je stejná kvalita druhotné suroviny jako suroviny primární. Například u plastů nebo papíru už tomu tak není, tyto materiály ztrácí recyklací některé ze svých vlastností, a proto jejich další použití může být omezené.

Přestože hliník je třetím nejvíce zastoupeným prvkem v zemské kůře, patří jeho průmyslová výroba k poměrně obtížným procesům. Je to především z toho důvodu, že elementární hliník nelze jednoduše získat z rudy jako např. železo ve vysoké peci. Hliník se získává procesem elektrolýzy, který je energeticky velice náročný. Proto recyklací hliníku ušetříme tolik energie. I u ostatních materiálů je ušetřená energie významná – měď 85%, plasty 80%, železo 74%, olovo 65% a zinek 65%.

Norsko je známou kolébkou lyžování a jiných zimních sportů, ale už méně známé je, že Norové patří v Evropě a pravděpodobně i ve světě ke špičce ve sběru a třídění elektroodpadu. V přepočtu na obyvatele vysbírají Norové více než 16 kg/rok. S porovnáním s evropským průměrem je toto číslo asi 4 krát vyšší. Norský úspěch je dán vedle odpovědného přístupu Norů k otázkám životního prostředí také ekonomickou vyspělostí dané společnosti, která je přímo úměrná spotřebě.